Březen 2010

Kdo za tímhle stojí...

31. března 2010 v 21:34 | Pret |  Jak to vzniklo a co jsem zač
Vlastně za tím stojí jen obyčejný člověk, já... a nějaké představování... není to zbytečné? Kolik lidí si přečte na záložce knihy o autorovi?
Jsem další z řádky nadšenců, co se chtějí podělit o svou tvorbu, o svou fantazii a své sny...
Ráda píšu a vždycky mě mrzelo, že všechno skončilo na dně šuplíku či uložené na pevném disku mého počítače... že některé mé práce nespatřily světla světa a jediný, kdo je pročítal jsem byla já... Možná nejsem moc dobrý autor, ale nejsem tu proto, abych řešila takovou otázku... chci vám předvést, co umím, svoje světy...
Nebudu se tu dlouze rozepisovat o tom, kdo jsem, jak se jmenuju, co dělám, kam patřím... jsem prostě Pret, tvůrce a správce těchto stránek... možná jsem trošku švihlá... možná jsem někdo, koho moc dobře znáte... kdoví....

Jak a proč...

31. března 2010 v 21:24 | Pret |  Jak to vzniklo a co jsem zač
Tyto stránky vznikly proto, abych se tu mohla vypsat, vybouřit a aby všechny mé výtvory nekončily jen na dně šuplíku. Pro některé by to byla škoda, pro některé možná ne a na některé jsem možná i trošku hrdá... ale pokud si najdou někoho, komu se budou líbit, možná můj vysněný svět nebude najednou tak docela jen můj... a vědět, že na světě nejste sami, to je přece dobré, ne?
Za vznikem těchto stránek stojí jeden človíček, který mě do toho doslova uvrtal... Stál mi za zády, koukal přes rameno a udílel rady... dobrá, takhle doslova to nebylo, ale klidně bych si to tak dokázala představovat... já totiž vždycky potřebuju trošku nakopnout, postrčit... říct, jo, to udělej, bude to super... dostalo se mi rady, pomoci a i špetky inspirace, co s tímto blogem dělat...
P.S. takže tímto házím vinu za tyto stránky na Tebe, moje drahá Dahak (a ne že mě zaškrtíš při nejbližší možné příležitosti ). Vlastně Ti chci tímto poděkovat, žes mi trpělivě celé odpoledne radila a pomáhala mi s tímhle blogem... Díky...

Kapitola pátá - Hádka

31. března 2010 v 19:50 | Pret |  Vládci ohně
Tak a je to tu... Akrod se nám sype, Vládci se hádají a přitom už se čas krátí...

Kapitola čtvrtá - První zkouška ohně

31. března 2010 v 19:12 | Pret |  Vládci ohně
Ačkoliv se předchozí kapitola jmenovala Dar ovládat oheň, byla tam jen samá voda... tato kapitola to už trochu napraví... nečekejte ale žádná hrdinství, na to je ještě trochu brzo...

Kapitola třetí - Dar ovládat oheň

31. března 2010 v 18:55 | Pret |  Vládci ohně
Ani v této kapitole se Akrod nepředvede zrovna jako velký hrdina, ale co se dá dělat... to, že je veskrze odvážný mi věřit můžete a nemusíte... ale aspoň zjistíte, jací jsou Vládci puberťáci a že to s nimi není vždy zrovna jednoduché...

Kapitola druhá - Akrod

31. března 2010 v 18:26 | Pret |  Vládci ohně
Tak, druhá kapitola... tady se do hry přimíchá Akrod... mám ho obzvlášť ráda... působí možná trošku ustrašeně, ale však on vám to ještě předvede... pamatuju si, jak jsem vymýšlela jména postav a u Akroda jsem měla extra problémy... nic mi nebylo dost dobré... ležela jsem na posteli, vztekle koukala do papírů a drmolila si různé přesmyčky jmen... až jsem se zahleděla na stůl a tu mi můj mlsný jazýček (ano, čtete správně) vnuknul až ďábelský nápad... když se mě pak kamarádka ptala, jak jsem vymyslela jeho jméno, myslím, že jsem ji tím totálně odzbrojila... no, jen si přečtětě pozpátku FIDORKA a vynechejte první dvě písmena... ano, to je on... a když musíš, tak musíš...

Kapitola první - Ohnivé znamení

31. března 2010 v 17:10 | Pret |  Vládci ohně
Tohle je první kapitola... je to takové úvodní seznámení s budoucími Vládci... Dodnes si pamatuju, jak jsem seděla doma se sešitem na klíně a dívala se před sebe... venku bylo hezky, to si pamatuju velice dobře, ale takové to přítmí, jako když čekáte bouřku... a tehdy mě napadli Vládci... nevím, proč zrovna v tu chvíli a proč oni, ale myslím, že to vůbec není důležité... tady je máte...

Slovo úvodem...

31. března 2010 v 17:02 | Pret |  Vládci ohně
Tato povídka začala vznikat hruba v mých patnácti letech a její dokončení trvalo s přestávkami zhruba dva roky... Teď už jsem o nějaký ten pátek starší a světe div se i rozumější, takže jsem dlouho přemýšlela, jestli by nebylo lepší rovnou tuto povídku zničit a nikdy ji nedovolit spatřit světla internetu... jenže... jenže... prožila jsem s ní dost dlouho dobu, ty postavy si oblíbila a navíc moji kamarádi, pro které jsem ji tvořila, by mi za to nejspíš ukousli hlavu... takže tady je... na svou obhajobu mohu říct jen to, že jsem snad za ty roky, co následovaly trochu vyrostla z té přemíry naivity... berte to jako takovou jemnou parodii na svět fantasy...