Kapitola čtvrtá - První zkouška ohně

31. března 2010 v 19:12 | Pret |  Vládci ohně
Ačkoliv se předchozí kapitola jmenovala Dar ovládat oheň, byla tam jen samá voda... tato kapitola to už trochu napraví... nečekejte ale žádná hrdinství, na to je ještě trochu brzo...


Než došli od řeky do Dlouhé ulice, začalo se stmívat. Slunce se už skulilo za obzor a jeho poslední paprsky zbarvily nebe do růžova a místy i do zlatova. O něco později zmizel i poslední náznak jiné barvy než šedé a i ji začala nahrazovat temně šedá až černá. Nebyla ani památka po zlaté či růžové oponě slunce. Vše se ztrácelo ve tmě. Chvilku potom byly rozeznat jen hrubé obrysy a siluety postav. I ty měly za moment zmizet.
"Kde bude oheň dneska?" zeptal se Rengi, když
už stáli na ulici, kousek od jejich domovů. Musel trochu přimhouřit oči, aby zjistil, jsou-li s ním všichni.
"Co třeba u mne." navrhl Fally.
"To by šlo." přikývl Army.
"Ale Akrod tady nemůže chodit takhle." zarazila je Remi, když se chystali rozejít do domů: "Ne, že by se mi nelíbil tvůj hábit, ale byl bys moc nápadnej." dodala teď už spíš k Akrodovi, protože se bála, aby se neurazil.
"O to se postarám já!" nabídl se Rengi a změřil si ho od hlavy k patě: "Máme s Akrodem přibližně stejnou postavu a i výšku, takže by to neměl být problém."
"Tak fajn. Za čtvrt hoďky u mě." dodal Fally přesný čas a odpojil se od ostatních. Zaběhl do dvoupatrového domku, který byl zvláštní svou barvou. Otec Fallyho se rozhodl pro jasně žlutou a od těch dob byl dům, ve kterém bydlel skoro celý život, na žluto.
První byl na zahradě samozřejmě Fally. Už měl připravené dřevo, když dorazila Kaly s Remi. Ty dvě bydlely vedle sebe a Kaly byla ještě k tomu sousedka Fallyho. Sotva zapálil Fally oheň, přiřítil se Liky a s ním i Aky, Evry, Razzy a
Army. Teď už se čekalo jen na Rengiho a čaroděje. Liky se zhostil úkolu hlídat oheň, aby nevyhasl. Přihazoval do něj dřeva a plameny je hladově olizovaly. Ostatní se sesedli kolem ohně a Razzy vyprávěl vtipy. Uběhlo asi deset minut, ale Rengi s Akrodem se ještě stále nedostavili. Už začínali mít strach, když se oba, s dvacetiminutovým zpožděním, konečně objevili v brance vedoucí do zahrady. Akroda ani nemohli poznat...
"Kde máš Akroda?" vybafl na Rengiho Army.
Rengi ukázal na toho, s kým přišel a chytil se za hlavu.
"Tohle je Akrod, ty tele!" odpověděla místo Rengiho Remi, která Akroda poznala naprosto bezpečně.
"Šaty dělaj člověka." ušklíbl se Liky a změřil si Akroda pohledem.
"Sluší ti to." vysekla mu Remi poklonu a zálibně si ho prohlížela. Měla pravdu. I Kaly s ní v duchu souhlasila. Akrod vypadal úplně jinak. Rengiho džíny a černý tričko ho změnily. Už nevypadal jako tajemný čaroděj z minulosti, ale jako jeden z nich.
"Tak, a co je na pořadu dne teď?" zeptal se všech zúčastněných Evry.
"Pokud se dobře pamatuju, tak ovládnout oheň." připomněl mu
Aky.
"Tak se do toho pustíme! Akrode, máš slovo." přinutila Remi nenásilným způsobem Akroda, aby konečně promluvil: "Na ovládnutí ohně je potřeba víra v sama sebe a odhodlanost..."
"K teorii by to stačilo, přejdi k praxi!" přerušil ho nešetrně Evry.
Akrod přikývl: "Tak tedy, dej ruku do plamenů." přikázal mu.
"Si se zbláznil! Vždyť se spálím!"odmítl Evry a raději si od ohně trošku odsedl. Ostatní mlčky seděli a hleděli do ohně. Kaly se zhluboka nadechla, aby si dodala odvahy a přisedla si k Akrodovi.
"Co mám udělat?" zeptala se s nesmělým úsměvem na rtech.
Akrod se na ni vlídně usmál: "Dej mi ruku!" vyzval ji.
Kaly mu ji podala a on ji pevně stiskl.
"Tak a teď..." pohodil hlavou směrem k ohni. Kaly pochopila a projel ji nepříjemný pocit, který měl dost blízko ke strachu. Akrod to postřehl a povzbudivě se na ni usmál. Sám moc dobře věděl, jak je to napoprvé těžké.
"Jestli z toho máš obavy, tak ze začátku zavři oči. A věř si!" dodal.
Kaly zavřela oči a cítila jen, jak ji Akrod vede ruku. Ale necítila žádný žár. Bylo ji to divné a tak otevřela oči. To, co viděla ji zaskočilo. Měla ruku přímo uprostřed plamenů, ale nepálily ji. Akrod ještě svíral její ruku, ale pomalu začínal sevření povolovat.
"Tak a teď sama! Počínáš si dobře!" pochválil ji a pustil její ruku úplně. Kaly ucítila na malý okamžik mírný žár, který pomalu slábl, až zmizel úplně. Ostatní ji pozorovali s respektem, ale po chvíli jim to nedalo a přisedli si blíž k plamenům.
"Nesmíte se ohně bát! Když budete chtít, aby vás nepálil, stačí jen věřit si a nebát se ho." povzbudil je, když viděl jejich pochybnosti.
Všichni si to chtěli vyzkoušet a vrhli se k ohni. Strčili ruce do plamenů a s radostí pozorovali, že chvilku to sice mírně pálilo, ale žár slábnul, až se ztratil úplně.
"On nepálí! Ten oheň nepálí!" vykřikl úžasem Razzy.
"No, jo." přitakal s úsměvem Rengi.
"Správně, první zkouška je za vámi!" usmál se Akrod.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Haku Haku | 2. dubna 2010 v 14:07 | Reagovat

Preco nie,raz za cas si treba precitnut aj nieco ine,rozpravky mam rada.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama