Kapitola první - Ohnivé znamení

31. března 2010 v 17:10 | Pret |  Vládci ohně
Tohle je první kapitola... je to takové úvodní seznámení s budoucími Vládci... Dodnes si pamatuju, jak jsem seděla doma se sešitem na klíně a dívala se před sebe... venku bylo hezky, to si pamatuju velice dobře, ale takové to přítmí, jako když čekáte bouřku... a tehdy mě napadli Vládci... nevím, proč zrovna v tu chvíli a proč oni, ale myslím, že to vůbec není důležité... tady je máte...


"Celý večer bude nasycen velkým tajemstvím. Hvězdy budou mihotavě blikat, jako kdyby mělo za maličkou
chvilku jejich jasné světlo pohasnout navždy. Měsíční světlo bude dopadat na zem a dodá noci tajemnosti. Této noci vystoupí velké nebezpečí v podobě démona, který ovládá vodní živel. Vystoupí z dávné minulosti průrvou v čase, aby zničil všechen život..." tmavovlasá dívka přestala číst a pohlédla na své společníky.
Seděli v trávě na zahradě okolo táborového ohně. Zahrada patřila dvoupatrovému domku v Dlouhé ulici. Jméno ulice dokonale vystihovalo řadu různých domků s velkými zahradami, které lemovaly ulici, kam jen oko dohlédlo... Byly to zahrady, ve kterých tito mladí lidé zažili plno dobrodružství.
"Kaly, čti dál! To zní zajímavě." ozval se Liky, tmavovlasý a snědý chlapec, a přisedl si blíže k ohni. Jeho záře teď osvětlovala jeho usměvavý obličej.
Kaly znovu rozevřela starý pergamen sešlý věkem. "A tehdy se démonu Aguomovi postaví devatero odvážných, kteří budou obdarováni mocí ovládat mocný živel oheň... V boji jim bude pomáhat čaroděj Akrod."
"To je zajímavý, je na tom pergamenu ještě něco?" zajímal se chlapec s oválným obličejem a brýlemi, zvedl se a přisedl si ke Kaly. Nahlížel ji přes rameno do pergamenu.
"Devatero? To je devět, že?" pronesl zamyšleně Fally, vysoký a neuvěřitelně štíhlý kluk s upřímnýma očima.
"Ne, osumnáct!" ušklíbl se vysoký blonďák s výrazně modrýma očima, Rengi: "jasně, že devět."
"Zajímavý, nás je taky devět." usmál se Aky, chlapec, který seděl u Kaly a nahlížel do pergamenu.
"Snad nechceš bojovat s nějakou vodní potvorou?" ozvala se druhá a poslední dívka mezi chlapci. Remi byla
blondýnka se zelenýma očima a praštěnými nápady: "Na Zemi je dalších šest miliard lidí. A navíc, ty věříš těmhle legendám?"
"To víš, že ne. To byla jen taková bláznivá představa, ale uznej! Nebylo by špatné ovládat oheň."
"Tak to máš pravdu. Už vidím, jak si krásně opékám špekáček…" zasnil se Army, výrazný a těžko přehlédnutelný tmavovlasý kluk.
"Když už jsme u těch špekáčků... Kdo se obětuje a dojde pro ně?" zeptala se Remi, a když viděla, že se nikdo nehrne, vstala a vydala se do útrob domu: "Takový nadšení
a ochotu jsem ani nečekala, nehrňte se všichni!" zavrčela. Všichni se rozesmáli. Kaly stále ještě svírala pergamen v rukou a upírala oči k nebi posetém hvězdami.
Liky si toho všimnul: "Ty tomu snad věříš?" zeptal se opatrně.
Kaly pokrčila rameny: ,,Na každém šprochu, pravdy trochu."
"Jo, už vidím tu příšeru!" vykřikl dramaticky Rengi a všichni se rychle otočili směrem, kterým ukazoval.
"Právě se sem žene se špekáčkama." uchichtl se.
Následoval záchvat smíchu. Rozesmála se i Remi.
"Chtěla bych vidět nějakou příšeru, která by ti donesla jídlo až pod nos." usmála se na Rengiho a podala mu špekáček. Rengi po něm hrábl a už se sháněl po prutu. Akyho přestal zajímat pergamen, vrhl se k Remi pro svůj
a následoval Rengiho. Rengiho a Akyho následovali i všichni, kromě Kaly...
"Čti dál, Kaly! Já ti ho opeču." vybídl ji Fally a už ke svému napíchl i Kalyn.
Kaly mu poděkovala a znovu rozevřela pergamen: "Budou vystaveni velkému nebezpečí, které na ně bude číhat všude..." Kalyn hlas přerušil hlasitý a žalostný výkřik Rengiho, přestala číst a zvedla oči od pergamenu, aby zjistila, co se stalo. Rengimu uhořela špička prutu, protože ho měl moc v ohni, a špekáček spadl do ohně, kde ho plameny začaly okamžitě zpopelňovat.
"Já jsem chudáček a ještě k tomu bez večeře!" vzdychl Rengi nešťastně a s hraným smutkem pozoroval svůj, teď už černý, špekáček v plamenech.Všechny to rozesmálo.
"Klid. Příšera vzala špekáčků víc." zakřenil se na něj Evry, blonďák, který rozumí počítačům
jako nikdo.
"Ha, ha, ha, tady je někdo strašně vtipnej." zavrčela Remi na Evryho. Otočila se a vzala z tácku jiný špekáček: "Na, ale už si dej pozor! Jestli ti uhoří i tenhle, jinej nedostaneš!" a podala ho, teď už rozzářenému Rengimu.
Špekáčky se krásně opékaly a za chvilku už byla jejich vůně cítit daleko od ohně. Byly už poživatelné, a tak se do nich všichni s chutí pustili.
"Tak a teď bys mohla dočíst tu legendu." navrhl Rengi a olízal si všech deset umaštěných prstů.
Kaly však nečetla, soustředěně sledovala noční nebe.
"Kaly..."oslovil ji Liky.
"Podívejte!" zašeptala a ukázala nahoru, na noční oblohu.Všichni se podívali vzhůru a to, co spatřili jim vyrazilo dech. Byla jasná noc a hvězdy svítily jako o život. Na noční obloze se objevil zářící kruh z hořících meteorů.
Nepohyboval se, stál na místě. Potom se rozmetal a ztratil se v nenávratnu. Celý děj doprovázela ostrá, jasná a zlatá záře, až museli všichni přimhouřit oči, aby je neoslepila. Bylo světlo jako ve dne, ba daleko větší. Pak nastala velká tma, kterou narušovala jen záře z ohně a z oken domů. Po chvíli se obloha opět rozzářila. Záře nebyla tak silná jako předtím. Najednou se hvězdy začaly přeskupovat a souhvězdí míchat. Celé to trvalo jen několik minut. Hvězdy vytvořily na obloze zářící nápis. Velkými písmeny, která zářila jasně žlutým světlem. Nápis: VLÁDCI OHNĚ. Pak se začalo opakovat zmatené míchání hvězd. Hvězdy i souhvězdí se vrátily na svá místa a záře pohasla. Na zahradě nastalo ticho. Bylo slyšet jen šustění listů stromů, jak si s nimi pohrával vítr, v dáli zavyl pes. Všichni sebou polekaně trhli, jako by se probudili z transu.
"To se mi jen zdálo." zabrumlal Razzy, hnědovlasý a pihovatý kluk.
"V tom případě jsem usnul taky." zavrtěl Evry nevěřícně hlavou: "Tohle z vědeckého hlediska není vůbec možné."
"Ale všichni jsme to viděli, ne?" řekla Remi a dál upřeně sledovala oblohu.
"Dočti ten pergamen! Zní to bláznivě, ale co když se právě naplňuje ta legenda. Co když tohle bylo nějaké znamení?" Fallymu se chvěl hlas rozrušením.
Kaly se znovu sklonila nad pergamenem. Byla teď větší tma než předtím, a tak si musela sednout blíž k plamenům. "Před otevřením časové průrvy se devateru dostane ohnivého znamení a jména od hvězd, které jim bude připomínat jejich poslání. Ohnivé znamení uvidí jen oni. Stane se jejich symbolem a bude je chránit." Kaly přestala číst a zadívala se do plamenů.
"To snad není pravda. Oni to snad přivolali!" zvolala Remi a musela se nadechnout, aby se uklidnila.
"Víte, co? Třeba jsme jen měli halucinace. Jdem domů, ne?" navrhl po chvíli dohadování Rengi.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Haku Haku | 2. dubna 2010 v 13:45 | Reagovat

Ahoj,kedze blok Dahaky patri k mojim oblubenym,pochytila ma zvedavost precitat si pribeh,ktory sa jej pacil.A som milo prekvapena,nieje to sice zaner,ktory citavam,ale mam rada anime a tento pribeh mi ho pripomina.Zaciatok ma zaujal.

2 Pret Pret | 2. dubna 2010 v 17:46 | Reagovat

[1]: Ahoj,
díky moc... jsem ráda, že zaujalo a doufám, že to časem nezklame...

3 CHrona CHrona | Web | 31. ledna 2011 v 20:43 | Reagovat

Vypadá to na velmi zajímavý příběh, doufám, že ho přečtu co nejdřív. Mám však jednu připomínku (I když já nemám co připomínat, když sama nepíšu, že) v postavách mám nehorázný guláš.

4 Mysticia-sama Mysticia-sama | Web | 1. července 2011 v 19:19 | Reagovat

waw mno vypadá to velmi zajímavě... jdu na další dílek

5 Karin Karin | 1. února 2012 v 16:45 | Reagovat

Jsem zvědava jak to budé pokračovat. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama