Kapitola třetí - Dar ovládat oheň

31. března 2010 v 18:55 | Pret |  Vládci ohně
Ani v této kapitole se Akrod nepředvede zrovna jako velký hrdina, ale co se dá dělat... to, že je veskrze odvážný mi věřit můžete a nemusíte... ale aspoň zjistíte, jací jsou Vládci puberťáci a že to s nimi není vždy zrovna jednoduché...


Vědecky se nevysvětlilo vůbec nic. Spíše se všechno až mysticky zamotalo. Nikdo netušil, jestli sní, nebo bdí, jestli Akrod je Akrod, nebo jestli je legenda pravdivá. Všechno tomu nasvědčovalo.
"Myslím, že nemá cenu tady takhle sedět. Můžeš dokázat, že jsi čaroděj Akrod?" zeptal se po chvíli Liky. Přitom pohlédl na Kaly. Zdála se mu tichá, na rozdíl od včerejšího rána. Ještě včera ráno ji nemohl umlčet a dnes mluví jen, co musí být. Takhle zamlklá byla od toho, co našli ten pergamen.
Akrod vstal, natáhl ruku dlaní vzhůru a něco zašeptal. Z dlaně vytryskly drobounké jiskřičky, které jakmile se dostaly mino Akrodovu ruku okamžitě pohasly, a vzápětí ji zahalil smetanově bílý dým. Když se dým rozptýlil, všichni vydechli úžasem. Akrod měl na dlani zvláštní květinu, jakoby celou z ohně. Její okvětní lístky byly jasně rudé, jako rozpálené železo, a za chvilku jasně žluté jako záře tisíců ohňů. Byla tak nádherná!!!
Akrod ji podal Kaly: "Ty mi také nevěříš, paní?"
Kaly si od něho tu květinu vzala: "Věřím ti, Akrode!" nepatrně se usmála: "Neříkej mi paní! Jsem Kaly, pro všechny." dodala.
"Tohle nám jako důkaz stačí!" zkonstatoval Aky: "Můžeš nám říct něco o té vodní potvoře?"
"Aguom není žádna vodní potvora, ale ten nejhorší démon, co kdy byl. Ovládá vodní živel, takže se vám může stát osudným pouhá kapka vody, nebo řeka, pokud se k ní přiblížíte příliš blízko." Akrod vypověděl všechno, co ho v tu chvíli napadlo.
"To už víme. Tak na co jsi tu tedy ty?" zeptal se ho Liky. Řekl to velice nepěkně. Všichni se po něm otočili, jen Akrod se zadíval do země.
"Vy o něm nic nevíte. V mém světě, tedy ve vaší minulosti, zabil mnoho lidí. Všechny, kdo se mu postavili. Byli to odvážní hrdinové, ale nebylo jim to nic platné, protože nad Aguomem můžete vyhrát jen pokud se mu postavíte společně. Já vám budu pomáhat, pokud mi to dovolíte." vypověděl jedním dechem Akrod.
"Kolik času máme než přijde ten Aku..., Aguoum, taky ne. Tak jak se jmenuje?" poprosil Razzy, nemohl si vzpomenout na jméno svého největšího nepřítele, kterému se bude muset postavit.
"Aguom." napověděla Remi.
"Jo, přesně tak!" přikývl Razzy.
"Několik dní, nejvíc týden." odpověděl Akrod a pečlivě si je prohlédl: "Do té doby se bude muset naučit ovládat oheň."
"Nic těžšího?" ušklíbl se Evry, kterému se představa ovládání ohně nezdála reálná: "Co třeba naučit nás lítat?"
Všichni se rozesmáli, jen Akrod se tvářil zaraženě. Evry to nemyslel zle, jen chtěl trošku odlehčit situaci. Věděli to všichni, přece jen za devět let kamarádství už jeho osobitý a tolik vzácný humor znali, jen Akrod ne. Byl v tomto spolku nový a ještě přišel z minulosti.
"Vždyť by ses srazil s letadlem, jak tě známe!" zasmál se Liky. Následoval nový záchvat smíchu. Akrod nevěděl, co si o tom má myslet. Nevěděl, co je to letadlo. Nechtěl se ptát a tak se mu v myšlenkách proháněly obrazy různých příšer.
"Dojdem si pro věci. Skejsli jsme tu celé dopoledne i odpoledne, tak bych navrhoval jít domů, najíst se a navečer si uděláme oheň a začneme s učením." navrhl Rengi. Ostatní s ním souhlasili a zvedli se k odchodu. Zamířili k řece. Skočili do vody a Akrod je se zděšením pozoroval. Vyhýbal se řece příliš dlouho na to, aby věděl, že právě teď mu žádné nebezpečí od Aguoma nehrozí. Aguom byl stále ještě v minulosti...
"Neměli bychom jít po břehu?" zeptal se Razzy, když viděl Akrodovo zděšení.
"Blbost, žádná příšera tu přece..." začal ho Evry přesvědčovat, ale nedopověděl a ozval se vyděšený výkřik Remi, která se zmítala vodě, jak rybka chycená na udici.
"Příšera!!!" zavřeštěla a zamířila na břeh. V tu chvíli se za ní vynořil Rengi a jakmile si promnul oči červené od vody, rozesmál se na celé kolo. Všem to okamžitě došlo. Rengi ji pod vodou chytil za nohu.
"Příšera chytila příšeru." zhodnotil Army situaci.
"Ty idiote!!!" otitulovala Rengiho Remi a zahrnula ho sprškou vody. Rengi se nenechal a hned jí cákaní oplatil.
Kaly vyběhla z vody a připojila se k Akrodovi stojícímu na břehu. Nabídla mu, že s ním půjde po břehu. Akrod s radostí její nabídku přijal. Liky se k nim připojil. Šel s nimi po břehu, zatímco ostatní plavali v řece. Remi byla na Rengiho ještě naštvaná. Sem tam na něj poslala vlnu, div se Rengi neutopil. Ostatní se dost nasmáli, když Rengi prskal vodu.
Kaly se Akroda vyptávala na podrobnosti o Aguomovi. Akrod jí odpovídal velmi stručně. Nechtěl se rozpovídávat zrovna na tohle téma.
Z vody se ozval hurónský smích. Ti tři se otočili směrem na ty ve vodě, aby zjistili, co je příčinou jejich veselí. Tentokrát si lokla Remi. Rengiho už to přestalo bavit a oplatil ji stejnou mincí. Ostatní se málem utopili, protože zapomněli smíchy plavat.
"Kdo bude u ručníků první!" křikl Liky a rozběhl se po břehu.
"To nepla...tí! My nejsme při...pra...ve...ný!" zakřičel Evry přerušovaně, jak mu voda vnikala do úst.
Všichni, kromě Akroda a Kaly, se pustili do závodu. Ti dva pokračovali ve svém předešlém rozhovoru.
Vyhrál Fally, protože se mu podařilo dohnat několikavteřinový náskok Likyho. Vlastně to pro něho byla úplná hračka. Než je Kaly s Akrodem došli, byli už všichni na břehu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Haku Haku | 2. dubna 2010 v 13:59 | Reagovat

Vazne ako anime,ale paci sa mi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama