Kapitola osmnáctá - Rada v Arinu

3. dubna 2010 v 0:47 | Pret |  Vládci ohně
Další kapitola opět z Legody, zasedá veliká rada... Telrona to nějak zmůže a na pomoc mu přichází Xarxův nástupce, krásná čarodějka Irael... Irael vznikla podle mojí kamarádky, tentokrát spolužačky z gymplu... Velice si oblíbila postavu Telrona a Irael si doslova vydupala... ráda jsem jí to dopřála... Irael je přesně taková jakou jsem ji potřebovala a její předobraz mě tak uháněl o další díly... jedna z motivací, která mě nutila v této povídce pokračovat... bez ní by nejspíš Vládci skončili nejen na dně šuplíku, ale také nedokončené, jako většina mých povídek...  


V Arinském paláci se sešli představitelé všech svobodných národů Legody. Už od rána se sjížděli do Eldoru, ve kterém všechno začalo předcházejícího večera. Bylo nutno vše připravit na možná i několikadenní poradu.
Nikdo přesně nevěděl, čeho se bude týkat. Bylo známo, že se odehraje další bitva. Tentokrát by nemusela dopadnout ve prospěch Čaroelfů a toho se všichni velice obávali. Proto byla svolána Rada.
Efen přecházel po chodbách sem a tam. Potřeboval si pročistit hlavu. Dnes se měl také on účastnit Rady, ale nebyl tím příliš nadšen. Věděl, že jako velitel gardy musí být přítomen. V boji věděl přesně, co dělat, ale porady byly něco jiného.
Mezi myšlenkami na Radu se motaly také jiné. Na prince a jeho sestru. Našli je Skelorkové? Zabili je? Rychle zatřepal hlavou, aby ty myšlenky vypudil. Na to nesměl myslet. Musí přece věřit…
Přešel po chodbě a zamířil zpět do pokoje. Cestou potkal několik gardistů a ti jej s radostí obklopili. Chvíli si s nimi povídal o nepodstatných věcech, ale pak je poslal na svá místa. Sám zamířil ke královským komnatám.

Král seděl u okna a přemýšlel. Měl dnes v noci divný sen. Opravdu podivný. Nevěděl už, o čem se mu zdálo, ale byl z toho opravdu zděšen. Skryl obličej do dlaní a snažil se vybavit si sen, když se ozvalo zaklepání.
"Pojď dál, Efene." vyzval ho.
Efen nejistě vešel do dveří a podivil se: "Pane, jak víte, že jsem klepal já?"
"Za tu dobu už znám dobře tebe i to, jak klepeš."
Efen přikývl a poklonil se. Byl králi za tolik vděčen. Vzal ho k sobě, jako malého sirotka a vychoval z něho
muže. Navíc velitele gardy.
Král se usmál. "Posaď se vedle mne, chlapče."
Efen tak učinil a Telron mu položil ruku na rameno. "Bojím se, že brzy vypukne další bitva a ta se mi stane osudnou…"
"Ale, pane, to…"
"Nepřerušuj mě! Pak přebereš prozatímní vládu ty."
"Myslím, že to nebude potřeba, můj pane."
"Doufám, že máš pravdu. Chtěl bych ještě vidět svou neteř a znovu Akroda."
Král si povzdechl. Vstal a začal přecházet po pokoji. Efen se na něj díval, ale vůbec ho nevnímal. Představoval si, jak by to tu vypadalo, kdyby Telron zemřel. Vládl by on! Hloupost… Je bojovník, ne vladař. Král nesmí zemřít.
"Tak jdeme. Všichni už tam nejspíš jsou." vyzval Telron Efena k odchodu.
Prošli několika chodbami a dorazili do velké místnosti. Uprostřed byl velký stůl a kolem něho sedělo množství lidí i roztodivných tvoru. Místnost byla tak obrovská, že se do ní vešel i obrovský drak s nablyštěnými zlatými šupinami. Ležel v zadní části a vzrušeně rozmlouval s někým maličkým, kdo mu seděl na tlapě. Byl to patrně jeden ze zástupců skřítků.
Král s Efenem vešli a všichni povstali, kromě draka samozřejmě. Ten se jen mírně nadzvedl, aby vzdal úctu králi, a opět se položil. Místnost byla velká, ale ne tak, aby v ní mohl stát. Dostal se sem velkými dveřmi, které byly vyrobeny speciálně pro tvory jeho velikosti.
Král pokynul, aby se všichni posadili a společně s Efenem zasedli ke stolu.
"Jsem velice rád, že jste se shromáždili v tak hojném počtu. Musíme se připravit na další mnohem silnější útok." oznámil Telron Radě, když si důkladně prohlédl všechny zúčastněné.
"Jak víte, že bude větší? Skelorky jsme dokázali vždycky porazit, ale jestli máte pravdu, máme se čeho obávat." povstala jedna z čarodějek. V té době bylo typické, že se čarodějky také účastnily bojů a měly samozřejmě právo na rozhodování.
Tahle byla jiná než ostatní. Něčím zvláštní. Telrona okamžitě upoutaly jemné rysy jejího obličeje a pronikavé oči tmavé barvy planoucí mocným ohněm. Za obrovským stolem se její drobná postava téměř ztrácela, ale přesto ji viděl jasně. Krásnou a hrdou.
Telron jí věnoval dlouhý zmatený pohled. Nikdy předtím ji na Radě neviděl. Byla zde poprvé. Pravděpodobně jako náhrada za Xarxe.
"Příliš neopatrně jsem zacházel s tajemstvím, které mi bylo svěřeno, a ohrozil jsem tak osud celého svého lidu."
Čarodějka na něj pohlédla zvědavým pohledem. "Smí Rada vědět o jaké tajemství se jedná?" vyslovila zřetelně, až se její hlas rozlehl po celém sále.
Všechny páry očí hleděly upřeně na krále. Telron seděl klidně se sklopenou hlavou a chvíli přemítal, jak to říci. Povstal, očima přehlédl celý sál a zadíval se někam do dáli.
"Bylo mi odhaleno tajemství, kde je ukryt právoplatný král této země."
Sálem zaznělo několikanásobné vydechnutí údivem.
Telron si prohlédl přítomné a zjistil, že se všechny zraky opět upírají na něj. Tentokrát už se nesoustředil na vzdálené neviditelné body, ale na své poddané. Těkal chvíli pohledem z jednoho na druhého a pak se zastavil na krásné tváři čarodějky. Její výraz ho uklidňoval a tak pokračoval.
"Toto tajemství mi odhalil jeden dobrý přítel." řekl a nepřestával hledět na ni. "Bylo mojí povinností zajistil, aby ho neslyšel nikdo jiný. Byl jsem příliš nadšený touto zprávou, že jsem na ostražitost přestal myslet. Tak se stalo, že Orgus, ten proradný tvor, vyslechl celý rozhovor a v této chvíli…" selhal mu hlas a nedokázal vyslovit myšlenku, že Akrod již třeba nežije.
Sálem se rozlehlo šeptání. Král seděl zhrouceně v čele stolu a vypadal velice zesláble. Nevnímal, co se teď
děje. Slyšel jen Efenův hlas.
"Pane, musíte si odpočinout… Zdá se, že jste asi nemocen. Pojďte, odvedu Vás do vašich komnat."
"Povstaňte!" rozlehl se místností Efenův melodický hlas: "Král odchází. Je stále znaven z posledních bojů a potřebuje si odpočinout."
Telron ucítil jeho paži kolem ramen. Cítil, jak mu opatrně pomáhá vstát a odvádí ho z místnosti.
Ozvalo se šoupání židlí a všichni uctivě povstali. Král zmizel s Efenem v tmavé chodbě a všech se zmocnila podivná úzkost. Měli o svého panovníka strach. O toho současného i budoucího. Telron byl velice bledý a byla na něm znát tíha viny a zodpovědnosti. Vinu žádnou nenesl, ale cítil ji a byla na něm znát.
"Rada nemůže pokračovat bez krále, proto musíme vyčkat doby, kdy bude opět schopen předsedat." ujala se slova čarodějka. Promluvila ještě s několika účastníky Rady a mávnutím ruky zmizela. Rozplynula se.

Efen krále dovedl do jeho komnat a uložil ho na lůžko. Telron byl náhle velice slabý a sotva vnímal, co se s ním dělo. Jediné, na co myslel, byl jeho synovec.
Za chvíli přispěchala správkyně paláce a Akirova matka Kira. Tiše hovořila s Efen a z úzkostí hleděla na krále.
"Tohle se mi nezdá… Král je tak silný. Nemůže ho přece takhle vyčerpat jediná Rada. To nedává smysl… V tom musí něco… Morgubal… To jeho zaklínání na dálku. Prokletý čaroděj!" zvolala.
"Slyšel jsem o tom, ale jak můžeme pomoci králi?"
Kira se zamyslela. "Jediný, kdo to uměl odvrátit byl Xarx, ale jeho pomoci se těžko dočkáme. Ale snad by mohla Irael… Rada Bílých čarodějů ji určila za Xarxova nástupce…"
"Ale kde ji najdeme?" Efen začal pochodovat po pokoji stejně jako měl ve zvyku Telron.
"Pane, ona je na tady na Eldoru…"
"Tak na nic nečekej a jdi ji najít!"
Kira vyběhla z pokoje a započala pátrání po Irael.

Irael prohledala celý palác, než našla ten pravý pokoj. Morgubalovo zaklínání znala velice dobře a na králi jeho působení poznala okamžitě.
Chtěla vstoupit ke králi ihned, ale pak si vzpomněla na nenáviděnou dvorní etiketu, které se musela také učit (aniž by znala důvod). Přede dveřmi se opět zhmotnila a zaklepala na ně.
Otevřel ji Efen dost nezdvořilým trhnutím.
"Kdo jste?" zeptal se jí a zastoupil ji vchod do pokoje.
"Byla jsem vybrána jako Xarxův nástupce. Jmenuji se Irael. Vím, co se stalo králi… pusťte mě k němu. Dokážu mu pomoci."
Efen ustoupil a Irael vklouzla dovnitř. Pohled na Telrona ji vyděsil. Nepřítomně hleděl do dáli široce otevřenýma očima a na čele mu vyvstávaly krůpěje potu.
"Morgubal použil mnohem silnější zaklínání. Nevím, jestli se mi podaří odvrátit." řekla s pohledem upřeným na krále, ale přesto se nemínila vzdát.
"Mohu nějak pomoci?" zeptal se tiše Efen.
"Ano, mohl byste mi sehnat tyto rostliny?" zeptala se a podala mu seznam, který vykouzlila mávnutím ruky.
Efen přikývl a vyběhl z pokoje.
Irael hleděla na krále a nemohla se zbavit podivného pocitu. Nevěděla proč, ale cítila, že ji jeho osoba přitahuje víc než je zdrávo.
"Nemohu ho přece nechat v moci toho lotra." řekla si nahlas snad na povzbuzení.
Přistoupila k němu a položila mu ruku na studené čelo. Král sebou sotva znatelně škubl a na chvíli bylo znát, že vnímá okolí.
"Co se…"
"Nemluvte a poslouchejte… Byl jste očarován a já nevím, jestli se mi to podaří odvrátit. Vím jen jedno… Sama tak mocné kouzlo neodvrátím. Musíte mi pomoct! Bojujte s tím…" víc nestačila říct, protože král opět upadl do osidel kouzla.
Nechala mu ruku na čele a zašeptala: "Když to nejde tady, tak na to musím jinak…"
Zavřela oči a začala pronášet kouzelnou formuli…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Haku Haku | 3. dubna 2010 v 17:04 | Reagovat

Takze zacinaju spinave praktiky na dialku?Dufam len,ze je Irael dost dobra carodejka aby kralovi pomohla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama