Kapitola třináctá - Věštba smrti

2. dubna 2010 v 17:07 | Pret |  Vládci ohně
Velice krátká kapitola... krátká zřejmě proto, že jen její název mě děsil natolik, že jsem zřejmě nebyla schopna stvořit nic delšího... něčí budoucnost nevypadá příliš růžově, ale ne vždycky se musí vše vyplnit... opět září Fally, kterému jsem přisoudila i schopnost skvěle malovat... no, ono to nebylo přesně díky mě... jeho reálný předobraz opravdu krásně maluje... měli byste vidět to, co mi před několika lety stvořil do památníčku

Ranní mlžný opar už dávno rozehnal svěží vítr. Fally přetrpěl velmi neklidnou noc. Každou chvilku se budil s oroseným čelem a nemohl nabrat dech.
Teď pochodoval po pokoji sem a tam mezi spoustou pohozených věcí a snažil se urovnat myšlenky a dát nějakou souvislost útržkovitým snům. Sedl si ke stolu, shrnul z něho hromadu časopisů a vytáhl ze zásuvky arch papíru a tužku.
Ruka se mu sama rozběhla po papíře, jakmile uchopil tužku. Měl pocit, jako by mu někdo ruku vedl, ale kreslil sám. Kreslil jednotlivé výjevy ze svých snů a čím dál víc si začínal uvědomovat čeho se týkají…
Nejprve nakreslil bezvládnou postavu na zemi a nad ní stojící dvě postavy v dlouhých kápích. Jedna z nich svírala v rukou dlouhou dýku. Pak se pustil do prokreslování jednotlivých tváří a drobných detailů. Do tváří stojících postav nebylo skrz kápi vidět. Tvář jejich oběti patřila Akrodovi.
Fally málem vykřikl, ale včas se ovládl. Vzpomněl si, že Akrod spí jen několik metrů od něho. Seděl bezradně nad svým výtvorem a nevěděl, co dělat. Pak ho něco napadlo. Smotal papír do úhledné roličky, převlékl se a vylezl přes balkon ven. Na zemi našel malý kamínek, který hodil do okna Kalyna pokoje. Ozvalo se tiché cvaknutí o sklo, ale i to stačilo k tomu, aby se Kaly probudila. Za chvíli se otevřelo okno a z něho rozespale vykoukla Kaly.
"Co tu strašíš? Víš kolik je hodin?" zívla rozespale. "Šest." dodala, aby si byla jista tím, že její kamarád ví, o kolik spánku ji připravil.
"Já vím, ale musím s tebou nutně mluvit." nedal se Fally odbýt.
"Je to aspoň důležitý?" zeptala se nešťastně.
"Smrtelně. Můžu za tebou?" zeptal se a ani nečekal na odpověď a škrábal se ke Kaly nahoru.Vyšplhal po okapu a vlezl oknem dovnitř. Zůstal sedět na okně a vydal z kapsy papír, který podával Kaly.
Kaly se na něho podívala jako na blázna. "To si mě vzbudil v šest ráno, abys mi ukázal nějaký svoje veledílo? To snad není pravda."
"Jen se na to podívej!" pobídl ji.
Kaly tedy rozmotala roli a v očích se ji zračilo zděšení.
"Co to je? Nějakej blbej vtip?" zeptala se a sedla si do křesla vedle okna.
Fally záporně potřásl hlavou. "To je věštba. Celou noc se mi o tom zdálo. Akrod zemře…"
Kaly prudce vstala a začala přecházet po pokoji ve snaze vymyslet něco, co by věštbě zabránilo.
"Vidíš minulost i přítomnost, ale ani jedna z nich to není. Tak to, co jsi viděl je budoucnost. A když znáš budoucnost můžeš ji měnit. Stačí zjistit kdy a kde se to má stát a pak tomu zabráníme."
"Ale proč by chtěl někdo zabít čaroděje?" zajímalo Fallyho. To co teď řekla Kaly ho dostatečně uklidnilo, aby začal přemýšlet i nad něčím jiným.
"To nevím. Ty jsi Věštec!" usmála se Kaly.
"Jo, ale svoji sílu neovládám."
"To přijde. Navíc mi něco říká, že Akrod není jen obyčejný čaroděj. V tom bude něco víc. Všichni teď nějak blbnou. Rodiče kolem mě chodí a pořád se mi snaží něco říct, ale pak si to rozmyslí. Už mi to začíná celkem vadit. Zajímalo by mě, o co jde."
"Jednou se to stejně dovíš, tak proč předbíhat. Jdu za Akrodem. Neměli bychom ho nechávat o samotě." chystal se Fally k odchodu.
"Dobře, tak já skočím za ostatníma a řeknu jim o té věštbě." srolovala papír a ještě než Fally zmizel, tak na něho tiše zavolala: "Akrodovi ani slovo o věštbě, rozumíš? Nebudeme ho zbytečně plašit…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Haku Haku | 2. dubna 2010 v 23:23 | Reagovat

Teda,dufam,ze ho ochrania.A Kaly ma tiez docinenia s kralovskou rodinou,ze?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama