Říjen 2011

Historie se prostě musí opakovat...

28. října 2011 v 8:40 | Pret |  Šuplík
Vážení,
stalo se opět to, čeho jsem se bála. Včera mi zákeřně a velmi vesele odešla opět nabíječka. Vzhledem k tomu, že nejde jen o tu zatracenou nabíječku, ale tentokrát s sebou vzala i tu zdířku (prakticky se mi tam roztavila), tak mám pocit, že jsem tak trochu v troubě. Upřímně doufám, že si s tím na servisce poradí, ale zase nemůžu chtít zázraky. Každopádně, nejspíš (jestli vůbec) to nebude opravené hned. To je taky moc veselé, že se mi musi zdekovat zrovna před víkendem a státním svátkem.
Jak se říká, do třetice všeho nejhoršího, tak to ten počítač tomutu heslu vážně udělal obrovskou čest.
A jak se to dotkne vás? Vzhledem k tomu, že Sharivari momentálně betuje asi pět kapitol, tak snad nijak zvlášť. K počítači a mailu se snad nějak dostanu. Nejvíc mě štve, že jsem měla zrovna rozjeto a už jsem s povídkou pomalu finišovala. No, tak snad do té doby nepřijdu o všechnu inspiraci (ta se taky včera z větší míry zdekovala z mého života.) No a upřímně doufám, že si tyhle ošklivé technické problémy nevynutí zase nějakou přestávku. Ale snad ne...
Vaše Pret

Devatenáctá kapitola

27. října 2011 v 0:23 | Pret |  Zkouška dospělosti
Tak dneska poslední díl... Ne, dělám si srandu! Lekli jste se? Ještě jich pár bude. No, asi víc než pár. Ale v dalším díle se přeneseme o několik měsíců dál.
A co, že se to bude dít v dnešním díle? Martin se nám ztratí ze scény. Na pár kapitol se s ním rozloučíme. Vytáhněte kapesníčky. A Vojtíšek se zase projeví v tom pravém světle. Protože ne všechno je takové, jaké se to jeví. A lidé se umí krásně přetvařovat.
Děkuji velmi všem, co čtou. Všem, co komentují (těm o trošičku víc)... a děkuju jedné úžasné osobě za podnětný večer. Z toho černého čaje nebudu spát, takže kapitolky budou určitě příbývat :-)


Osmnáctá kapitola

23. října 2011 v 20:59 | Pret |  Zkouška dospělosti
S dalším dílem jsem tu o něco dříve než jsem původně zamýšlela. Obávám se totiž o duševní zdraví některých osob, takže aby nedošlo k újmě, další díl už tedy dnes...


Sedmáctá kapitola

19. října 2011 v 23:17 | Pret |  Zkouška dospělosti
Tak jo, nebýt neustálého kňučení a dorážení jisté osoby, ať už dám další díl, zřejmě by byl o malinko později. Ale zase na druhou stranu, mám napsáno do zásoby, tak proč vás trápit. Stačila moje pauza, že. No, nebudu to dlouze protahovat.
Tak o čem to dneska bude... Někdo někam pojede... někdo se s někým potká... a vám už to musí být jasné...


Šestnáctá kapitola

11. října 2011 v 18:46 | Pret |  Zkouška dospělosti
Tak jsem tu zase s další kapitolou. Nečekali jste další tak brzy? No tak snad z toho máte radost. Další dobrou zprávou je, že mám další dvě už napsané ve frontě a čekají jen, až je pošlu obetovat. Nejspíš to udělám brzy, ale zase vás nechci zahlcovat dalšími kapitolami tak brzy po sobě. Pak byste si to čtení ani neužili.
O čem je ta dnešní? Kubíček nám dospívá. Dostane k vánocům něco, co ho přivede na hodně divné myšlenky. Zeptá se Martina na něco, co prostě nelze jen tak přejít. A jak to dopadne? Bude třeba alibi a komu jinému říct, než sestřičce? Zajímá vás o co půjde? Buď si to můžete domyslet a nebo si přečíst tuto kapitolu.


Patnáctá kapitola

5. října 2011 v 13:19 | Pret |  Zkouška dospělosti
Radujte se, Pret splácala další díl. Zázrak? Ano, a jaký! Už jsem ani nedoufala, že se mi něco takového povede a ono se povedlo. Co k tomuto dílu dodat? Jakub má nervy z Vánoc a z toho, že Vojta je pryč. Ale klika, že má Martina. Ten už se o Kubíkovo rozptýlení rád postará.
Velice děkuji Sharivari, že se nenechala od betování odradit. A taky děkuji všem, kteří mi připomněli, že píšu pro radost a proto, že mě to baví. A ne kvůli stíhání termínu. A taky děkuji všem, kteří chodí na Šuplík a povídky se jim líbí (nebo nelíbí), a kteří si své názory na mou tvorbu nenechávají pro sebe. Díky.

P.S. Tenhle díl je pro jednu zvláštní osobu. Ani o tom neví, ale inspirovala mě k sepsání tohohle dílu a vlastně i toho následujícího. Ty dva díly vznikaly při jednom rozhovoru, který jsme vedli. Někdy stačí jenom trošičku popostrčit a nemusí to být ani úmyslně. A já děkuju.


Převrat v šuplíku

5. října 2011 v 12:57 | Pret |  Šuplík
Vážení,
velmi mě těší, že jste nezanevřeli na Šuplík, i když jsem dlouho nepřidala žádný díl. Zrovna jsem absolvovala stěhování a fuj teda :-) A konečně jsem mohla chvíli vydechnout (berte to jako nadsázku, protože pořád řeším spoustu dalších věcí), sedla jsem k počítači a splodila další kapitolku. Brzy se jí dočkáte.
Ale k věci... převrátila jsem šuplík. Rozhodla jsem se, že budu díly dávat, kdy mě napadne, kdy budu já sama chtít. Neberte to ode mne jako zlomyslnost. Prostě jsem jen přišla na to, že napsat kapitolu do určitého časového úseku, to mi prostě nevyhovuje. Když je inspirace, mám napsáno do zásoby za pár hodin, když není jen se trápím a i úroveň příběhu klesá. Proto jsem si řekla dost! Navíc jsem pak ještě zdeptaná tím, že čekáte na příběh a já ho nejsem schopná dodat. Pak z toho mám výčitky a psaní jde ještě hůř. Musíte uznat, že takhle to prostě nejde.
Navíc jsem si vymyslela ještě pár drobnůstek, které vám představím, až přijde čas. Tajemnost nade vše!
A co jsem tím chtěla říct? Jsem zpět vážení... bojte se! A nebo těšte, to už nechávám na vás...