Červenec 2012

Dvacátá šestá část

24. července 2012 v 13:25 | Pret |  What I Like About You
Nazdar lidi,
sluníčko vykouklo, ti strašáci, co kolem obíhali a děsili mě, jsou pryč. Jupí, vypadá to nadějně a já mám radost. Asi to vážně všechno skvěle zvládnu. I když dost nerada bych to zakřikla. Ale k věci. Povídku teď trochu šídím, ale pokračuje. Pomalu, ale jistě směřuje ke konci. A bude to brzy. Aspoň pro mě. A upřímně doufám, že nepřekročím čtyřicet dílů. To už bych si vážně připadala, že píšu telenovely. Už teď je to skoro osmdesát stránek textu.
Lex možná překvapí a dost překvapí hlavně Vítek. Asi vás všechny dost naštve, ale dejte mu šanci a počkejte si do další kapitoly, než ho budete odsuzovat a nenávidět :-) Zas jsem to psaní tak trošku odflákla, takže... no, uvidíte sami.


Dvacátá pátá část

18. července 2012 v 14:53 | Pret |  What I Like About You
Dneska jsem bez nálady, ale doufám, že se to ještě nějak spraví... kdo ví, ale začínám mít pocit, že se všechno proti mně spiklo. Je to všechno vyčerpávající... psychicky. Ale já vím, že vyhraju. Protože prostě musím. A dneska je dobrý den na další kapitolku. A pokud najdu čas sednout i k psaní, nejspíš z toho vyleze něco hodně depresivního.
Nic netrvá věčně... Takhle část je taková nic moc veselá, a můžete se spolehnout, že ty následující moc lepší nebudou.


Dvacátá čtvrtá část

13. července 2012 v 18:47 | Pret |  What I Like About You
A tak co, jsou prázdniny, velku je... no, zrovna dost hnusně a zima. A já celý den poctivě pracovala na své úžasné a skvělé diplomové práci, kterou mi nejspíš můj drahý školitel drsně omlátí o hlavu, protože ještě pořád není hotová a jen tak nebude. Ale pořád mám měsíc času. Ještě to bude o nervy. Nu co se dá dělat, když už mířím na ten doktorát (fakt mě vzali, no kdo by to byl řekl?), tak musím taky něco vytrpět, nic není zadarmo :D
Nicméně, zasekla jsem se teď u třicáté třetí části, což znamená, že můžu dávat díly bez obav, že v době největšího pilna s diplomkou, budu na nule. Nemusíte se bát, v půlce září mi snad tohle příšerný období skončí, a zas budu tvořit a doufejme, že bez přestávek.
No a tak jsem si řekla, že pro zlepšení své, a doufám, že i vaší, nálady, přihodím další dílek o něco dřív, než je u mě zvykem. Když už mám nasysleno takových dílů dopředu... přísahám, že jakmile to bude jen trošku časově možné a nebudu potřebovat dílovou rezervu, začnu publikovat častěji.

Opět budeme na dohled starým známým ze Zkoušky, kteří vás doufám trošku pobaví, Gabriel si začne přiznávat, že ta jeho změna asi není tak docela hraná a Vítek září štěstím, i přes ztrátu Lexe. A Lex... no, kdo by dokázal zlomit Lexe, že?


Dvacátá třetí část

9. července 2012 v 13:34 | Pret |  What I Like About You
Byla jsem na dovče a jsem zase krásně odpočatá a plná nápadů. Akorát zas musím trošku máknout jinde, takže... nooo, uvidíme, jestli se dostanu k povídce. Ale doufám, že ano. Ale kdyby ne, aspoň mají ty nápady čas v mé palici uzrát. Už se moc těším, až ten kolotoč budu mít za sebou. Takže... dneska další část. Doufám, že se bude líbit.
A o čem to bude? Gabriel je možná poslední dobou trošku nejistý, co se týká Vítka, ale to mu rozhodně nezabrání v dalším intrikaření a odnese to Lex. Nechá se zatáhnout do předem prohrané bitvy. A Lexovi to samozřejmě nebude jedno. Jeho nálady si nepůjde nevšimnout a tak se objeví na skok naši staří známí, aby opět zasáhli. A rozhodně to nebude naposledy. Od toho jsou přece kamarádi.

P.S. Připomínám "minisraz" ve středu. Zájemci nechť se ozvou. Ráda jim sdělím podrobnosti, kdy a kde. Účast mě a Dobbyho téměř jistá :-D


Dvacátá druhá část

2. července 2012 v 21:57 | Pret |  What I Like About You
Tak abyste si nezvykli, že dávám nový díl jen ve středu, přepadovkáááááá! Pretynka je moc moc unavená, byla dlouho v laborce a leze jí to už všechno krkem. Vždycky jsem měla školu ráda, ale lízt do ní o prázdninách, to už je extrém i na mě.
Připadám si poněkud vyflusnutě, tak koukejte komentovat, ať mám dobrou náladu a dobře se mi píše... Jinak děkuji svým "skalním fanouškům", pokud vás tedy tak mohu nazývat, za nadšení, které projevujete nad touto povídkou. Však ono vás to přejde. Jak už jsem psala v komentářích, takhle povídka měla mít původně do třiceti dílů. Ale to bych fakt nebyla já, kdyby se mi to povedlo. Už mám rozdělanou část 31. a pořád se nemám k tomu skončit. A to už mám rozdělanou i navazující povídku, ke které vám snad brzy něco povím. Bude se odvíjet a navazovat na konec této, takže jsem trošku omezená tím, jak tohle dopadne. Promyšlenou ji mám z několika směrů a je otázkou, který nakonec použiju.
Kajícně se přiznávám, že mi Gabriel poněkud měkne. Jojo, přesně tak, zas sem to nezvládla. Původně to měl být hajzl od začátku až do konce. A fakt hodně velkej zmetek. Dobby vám můj záměr může potvrdit. Ale snad mi odpustíte, že to zas takový zmetek nebude. A doufám, že mi pak neutrhnete hlavičku...
Gabriel s Vítkem spolu stráví noc v hotelu a tentokrát ani jeden z nich nebude opilý. Tušíte, kam tím mířím?
Tenhle dílek bych chtěla věnovat Dobbymu za to, že mě nezabila, že jsem ji mrskla na betování rovnou šest dílů :-D Já vím, jsem hrozná. Pořád nic a najednou tě totálně zaspamuju :-D Dále Hug, že se na tenhle díl tak těšila (a doufám, že nebude zklamání) a taky Yellow za to, že mi zařídila nového čtenáře... aspoň doufám. Těch totiž není nikdy dost.