Těžkost bytí

Kapitola osmnáctá - Co je ještě v chodbě?

3. února 2011 v 19:21 | Pret
Pomalu a jistě obnovuju tuto povídku a začínám na ni trochu intenzivněji pracovat. Byla odsunuta stranou a to mě trochu mrzí. Mám Jacka ráda. Je to fajn kluk a svými děsy a příšernou povahou mi tak trochu připomíná mě samotnou. Ale vážně jen trochu.
Dnešní díl Jack a Silion putují dál chodbou. A evidentně v ní nejsou sami. To začíná být jasné i Jackovi. Jeho snahy o to, dostat něco ze Siliona většinou vychází na prázdno. Je ten pavouk vážně tak natvrdlý nebo to jen hraje?

Kapitola sedmnáctá - Tak vlezeš do té chodby?

6. ledna 2011 v 1:49 | Pret
Právě mě postihla nuda a zrovinka jsem dopsala, tak vám to dávám v plen...
Já vím, jsem strašná ostuda. Když se podíváte, kdy naposledy jsem publikovala Jacka, tak mi musíte prostě dát za pravdu. Ale jsem zpět. Tedy… Jack je zpět. S ním i bláznivý pavouk a možná se časem opět mihne příběhem Viktor a nebo jeho stvořitel Hektor.
NO, jak se vám vlastně Hektor líbil? Vím, že se zatím příliš nepředvedl, ale dostane ještě šanci, nebojte… a co se týče Jacka… zase bude trochu problém s tím útěkem, jak si postaví hlavu, je zle… Naštěstí jeho osminohý společník je tvor vychytralý, takže… no, to si přečtěte...

P.S.: Tohle je kapitolka pro Mrně, které asi brzy zaškrtím, jestli mi brzy nedodá požadovanou kapitolu:-))))), a které si tohle pokračování skoro jmenovitě vyžádalo. Tak tady je... Doufám, že se bude líbit...

Kapitola šestnáctá - Vynálezce

9. září 2010 v 12:00 | Pret
A jsem tu opět s Jackovými problémy, po trochu delší dobře, protože nebyl čas a ani nálada na psaní…
Zničehonic se Jack ocitl v cizím světě, zjistil, že člověk ke kterému vzhlížel není tak docela člověk. No, vlastně vůbec není člověk… Co bude dál? Na scéně se objeví další postava… a to nikdo menší, než Viktorův tvůrce… jste zvědavý, jaký asi bude?

Kapitola patnáctá - Počítač?

26. srpna 2010 v 20:21 | Pret
Tak a další kapitolka… Tahle mi teda dala zabrat… Podaří se Jackovi spolu s Viktorem uniknout? Nebo se snad dostanou do ještě většího průšvihu než teď? Jack se dozví, že s Viktorem to není jen tak… a co vy? Chcete to vážně vědět? Tak čtěte…

Kapitola čtrnáctá - Hrdina?

19. srpna 2010 v 13:49 | Pret
Jack je hrdina. Ano, čtete správně. Tedy, aspoň se o to bude snažit. Překoná svůj odpor k pavoukům, ikdyž ne tak docela. A taky se konečně dostanou k vysvobozování. Zatím pořád netušíte, co se stalo? To ani Jack ne, ale na vysvětlování je přece nejlepší Viktor. Počkejte si na něj.

Kapitola třínáctá - Arachnofóbie

12. srpna 2010 v 12:41 | Pret
Tak, další kapitola… že jsem váš ale nechala čekat, co? No, ale teď vám to hodlám vynahradit, máte se na to těšit… začínáme… podmínky příběhu se trochu změní, Jack už je hostem v jiném světě, kde se po něm žádá hrdinství… a jak si můžete být jistí, tak to asi nepůjde jen tak…

Kapitola dvanáctá - Tajemství

15. července 2010 v 20:51 | Pret
Minulý týden kapitolka nebyla, protože jsem si naordinovala malé tvůrčí prázdniny. No, nebyl prostě nápad, no…
Dnešní kapitolka už bude něco trochu jiného, bude hlavně o trochu kratší, snad to přežijete.
Přesuneme se trošku v čase. Taky koho by zajímaly Viktorovi sáááhodlouhé přednášky o fyzikálních jevech. On totiž to doučování bere smrtelně vážně. A Jack ho tudíž musí vážně brát taky.
Hodlám to už trošku rozjet, tak se neděste. Varovala jsem vás, že to bude fantasy…


Kapitola jedenáctá - Doučko

1. července 2010 v 21:32 | Pret
Předem se hluboce omlouvám, že to tak trvalo… V sobotu se mi vdává kamarádka a kolegyně v jednom, tak to se prostě muselo zapít.

Tak a Jack je tam, kde jsme ho chtěli mít…. Na doučování přímo v hájemství Viktora, který z toho není zrovna nadšen a evidentně něco skrývá… co? No, to teprve uvidíte... A nebo možná taky ne.

Kapitola desátá - Únik z těláku

24. června 2010 v 19:26 | Pret
Zázraky se dějí! Ano, přesně tak… ani jsem nedoufala, že se mi podaří tuto kapitolku dopsat včas . Z nějakého záhadného důvodu se mi vykouřily z hlavy všechny nápady a zůstalo jen prázdno rušené biflováním na zkoušku. Tím také došlo k tomu, že stojí Sluneční šutr (pokud ho vůbec někdo čte a všiml si toho), ale teď mám zrovna dost práce s jednou zkouškou a stojí to nemalé úsilí. Takže se omlouvám a hned, jak to půjde, napravím to.
Ale u Jacka se stal zázrak. Jack je můj miláček, toho přece nemůžu zanedbávat.
… tento díl se už Jack konečně dostane na to doučování, ale jen dostane a bude mu to opět trvat celou kapitolu.
Ještě si dáme pár trošku dějově ošizených dílů (pokud nepočítáte jako děj ty příšernosti, co se dějí Jackovi) a pak se konečně přehoupneme do trošku rychlejšího tempa (aspoň doufám)…
Jinak děkuji své skvělé geniální ségře za vymyšlení naprosto dokonalého přirovnání…



Kapitola devátá - Dobré ráno?

17. června 2010 v 15:04 | Pret
Je tu čtvrtek a tudíž opět Jack a jeho těžký život… Já ho měla taky, protože jsem tenhle díl dopsala jen tak tak…
Další kapitola… co k ní říct… uf, no… u téhle jsem chvíli váhala, co dál… ale jak vidíte, nakonec jsem se rozhodla. Ale dalo mi to teda zabrat… a neplačte, opět se v ději nikam zvlášť nepoposuneme… bude to zase kyblík nudy, ale slibuju, že se polepším…
Jack prožije neklidnou noc plnou děsivých snů. Zážitek s kontejnerem holt udělal své. A ráno taky není zrovna nejlepší, ale aspoň něco se povedlo. A co to je? Čtěte…


Kapitola osmá - Vřelé přivítání

10. června 2010 v 20:50 | Pret
Tak… Jack je pozvaný k Viktorovi domů na doučování… pokud k němu vůbec Jack dorazí… opět se proti němu postaví všechny možné nebeské struktury a hlavně největší problém… rodiče, kteří nemají jaksi dostatečné pochopení… no, nebudu vám nic prozrazovat. To už si přečtete sami…
Ráda bych taky poděkovala všem, kteří čtou a taky těm kteří komentují. Moc to pro mě znamená. Díky lidi…

Kapitola sedmá - Ledová smrt

3. června 2010 v 21:04 | Pret
Jste zvědaví, jak to dopadne? Já taky… chvíli jsem si pohrávala s myšlenkou, že bych to mohla ukončit… Dovolit Viktorovi, aby si na Jackovi pěkně brutálně smlsnul a poslat ho do nebíčka či do peklíčka… Ale ne, takhle zlá nebudu… jednak by se mi po těch dvou moc stýskalo a druhak bych vám něco takového nemohla udělat… předpokládám totiž, že chcete vědět, jak to bude dál, tedy co mám s těmi dvěmi ještě v plánu a málo toho není, plány mám velkolepé…
Viktor není zase takové zlatíčko, jak se vám mohlo na první pohled zdát. Je chladný, rád kalkuluje a občas se jeho povaha přepne a je zaděláno na průšvih. Jack se stane takovým přepínačem v dnešní kapitole. Viktor mu provede něco moc ošklivého. Jak se Jack asi zachová? Zlomí to jeho odhodlání?
Dopředu se omlouvám za několik (asi jeden) nevybíravých výrazů, které jsem v téhle kapitole užila.

Kapitola šestá - Bye bye hrdosti

27. května 2010 v 17:20 | Pret
Viktor se nám dnes rozhodne. Na to, že je jeho rozhodování rychlejší než lidské mu to docela trvalo, co? (smích, já vím, že za tohle můžu já, chtěla jsem vás trochu napínat… hlavně mrně, které je dychtivé dalších dílů a které napínám extrémně ráda…) Vezme tedy nebohého a zoufalého Jacka na milost? Slituje se nad ním a pomůže mu? To se dnes konečně dozvíte. Ale vy jste to i tak tušili, ne?
Na téhle kapitole jsem se pěkně zakousla… prostě to najednou nešlo dál. Na chvíli jsem ztratila chuť vyprávět tenhle příběh. Vlastně vyprávět jakýkoliv příběh, ale snad už je to zažehnáno.
Matně si uvědomuji, že jsem vám na začátku slibovala fantasy s prvky sci-fi… Skoro se zdá, že čekáte marně (pokud tedy čekáte). Ale ujišťuji vás, že se dočkáte… fantasy bude… kde jinde by se mohlo Jackovi stát tolik malérů jako ve vymyšleném světě. Ale zvládá to celkem dobře i v reálu, že? A dnes se mu stane také jeden takový malér… místo záchrany své pošramocené hrdosti opět dojde k naprosto nečekané situaci.
POZOR: Není vhodné pro lidi trpící strachem z bodavého hmyzu… J
Poznámka: Názor Jacka na vosy není totožný s názorem autorky… (smích)

Kapitola pátá - Severní vítr je krutý

19. května 2010 v 20:41 | Pret
Tak naši dva milí hrdinové se konečně potkali. Ale ani jeden z nich z toho není nijak nadšen. Jackovi se nelíbí Viktorova vizáž a Viktorovi se nelíbí Jack jako celek. Jak tohle asi skončí? No, polezou si ze začátku dost na nervy, to je jasné. Můžeme jen doufat, že se to snad někdy změní… a ono se to změní možná dřív, než si myslíte.
A taky se samozřejmě začne trošku odhalovat Viktorův život… Viktor má takové tajemství, ale na to si budete muset trošku počkat… trošku dost.
Můžu vám ještě prozradit, že na Jacka chystám další ošklivé a nemilé věci. Nedávno jsem získala poměrně slušnou inspiraci…
Tahle kapitola nebude příliš vtipná, tak nebuďte zklamaní. Jack musí trošku zvážnět, jinak ho Viktor nevezme na milost.
Dále bych se chtěla omluvit těm, kteří už nějakou dobu marně čekají na Sluneční kámen… prostě to nejde… zásek jak… no velkej…
Tak tady máte další díl… užijte si ho, kdoví kdy přijde další… (jsem teď v jednom kole, nahromadila se práce, která nepočká, ani když ji prosíte na kolenou a lichotíte).
Mimochodem, nevíte někdo, proč se mi nejlíp píše, když mám jiné práce až nad hlavu?

Kapitola čtvrtá - A je to tady

13. května 2010 v 18:59 | Pret
Dobře, přemluvili jste mě, dnes už se ti dva konečně setkají… ehm, asi. Já doufám, že ano. Co vy?
To, jaké blbosti Jack Viktorovi plácal do telefonu, nechám na vás. Už Jacka znáte, tak určitě vaše představivost zapracuje. A jak říkal můj profesor literatury, čtenáři nemůžete všechno naservírovat přímo, musíte taky zapojit jeho představivost… takže milí zlatí, zapojujte.
A ještě bych vás o něco chtěla poprosit (otravuju s tím neustále)… ráda slyším na svou práci nějaké ohlasy. Ať už jsou dobré či špatné, protože mi to pomáhá v psaní. Proto vás prosím, komentujte. Pokud budete mít pocit, že to co píšu už je fakt moc a je to příšerné, ozvěte se. Jsem autor, který velmi rád konzultuje příběh s těmi, kdo ho čtou. Je to pro mě velice podnětně, protože mě plno lidí třeba nevědomky inspiruje a pak díky tomu vznikají celkem povedené zápletky. Nacházím inspiraci všude možně, takže mi vlastně s příběhem můžete pomoci i vy. No, nebylo by to hezké?

Kapitola třetí - Hlavně to nevzdat

5. května 2010 v 18:00 | Pret
Jack je obrovský smolař. Souhlasíte se mnou? Spiklo se proti němu už snad všechno, co mohlo. Včetně mě. Jsem moc zlý autor. Dělám mu samé schválnosti. Ale každý má někdy takový den blbec, kdy se mu nic nedaří. Ani Jack není výjimkou, ikdyž je pravda, že on má takové dny velice často. Ale to je dobře, protože jinak by to přestala být sranda. Jacka jsem si ale oblíbila, tak doufám, že se na mě za ta příkoří, co se mu dějí, nebude zlobit. Třeba se tomu jednoho krásného dne zasměje. Ale asi to hned tak nebude…
Dnes už se mu snad podaří kontaktovat Viktora. Fyzika hoří a Jackovi hrozí pořádný výbuch. Je odhodlán a nemíní se jen tak vzdát. Třeba si najde nějaký způsob, jak zabránit katastrofě. A nebo se možná vzdá veškerých nadějí.
Musím poděkovat těm, kteří se mnou příběh konzultují. Občas se zaseknu a potřebuju trošku nakopnout. Na zápletku tohoto dílu mě přivedlo moje oblíbené mrně, a to naprosto neúmyslně.
No, a zároveň se omlouvám. Opět se v ději příliš neposuneme. Pokud tedy nepočítáte ty nehody, co se chudáku Jackovi dějí…

Kapitola druhá - Marnost nad marnost

29. dubna 2010 v 12:47 | Pret
Dnes tu máme další díl Těžkosti. A náš hrdina to bude mít opět zatraceně těžké. Jack za vítězného nadšení svého otce získá znovu číslo na Viktora, ale veškeré jeho úmysly zavolat mu, dostanou sakra na frak. Do cesty se postaví zákeřná technika. Jack je umíněný a odmítá vyměnit starý mobil za stabilnější model. Nejspíš brzy změní názor, ikdyž kdoví… Do toho všeho se přimotá pes, židle a gravitační síla (všímáte si? Už začínám s fyzikou). Jack je prostě smolař…
K tomu to dílu mě inspiroval starý mobil mojí kamarádky, která s ním měla obdobné zkušenosti...

Kapitola první - V koši

25. dubna 2010 v 11:21 | Pret
Dneska se seznámíme s jedním z hlavních hrdinů. Zjistíme, jak je užitečné čas od času vysypat odpadkový koš… a jaké věci tam mohou číhat na někoho, kdo ho několikrát za sebou nevysypal… noční můra ožívá.
Ano, zvráceně se vyžívám v mučení chudáka hlavního hrdiny. Doufám, že se při čtení budete bavit stejně dobře, jako se já bavila při psaní. Tímhle malým utrpením, kterým musel hrdina projít, se mi dost přiblížil. Snad proto, že jsem si představila sebe na jeho místě a to celkem živě.
A pak mi dovolte ještě malé věnování. Tato kapitola vznikla jako omluva pro dvě úžasné osoby, které mě dokáží naštvat, pohádat se se mnou, usmířit a hlavně… že mě dokáží motivovat. Tato kapitola vznikla zčásti také díky nim… takže doufám, že mi to pak nikdo nehodí na hlavu…
P.S.: Však vy dvě víte, že je to pro vás, ne? (mimochodem díky za tip na jogurt J)

Úvod

25. dubna 2010 v 11:17 | Pret
Tahle povídka bude tak trochu o vztahu dvou mužů, ale rozhodně to nebude žádné yaoi, to upozorňuju dopředu. Nebo to tak aspoň prvoplánově nezamýšlím. Bude to prostě o tom, co se stane, když o člověku, kterého obdivujete najednou zjistíte něco, co vás donutí vykulit oči a opakovat neustále dokola: "To nemůže být pravda."
Věrná tradici zůstávám stále v žánru fantasy, ikdyž tohle možná trošku zasáhne i do sci-fi. Ale pouze decentně, protože sci-fi, ačkoliv si ho ráda čas od času přečtu, tak ho prostě neumím psát. A některým pojmům, snad vyjma urychlovače částic, zrovna moc nerozumím. Nejsem technicky založený typ.
Dva hlavní hrdinové to nebudou mít zrovna lehké. Jeden totiž tak nějak nebude úplně člověk a to zadělá na několik hodně velikých problémů.
 
 

Reklama
Reklama